Radní města Hradec Králové se rozhodli, že se secesní studna, která byla postavena v roce 1900, nebude prohlášena za kulturní památku. Tato studna, vyrobená v hradecké zámečnické škole, je známá svou kruhovou mříží zdobenou ornamenty lipových listů a vrchol zdobí větrná korouhev znázorňující pracujícího kováře. Po své prezentaci na výstavě uměleckořemeslných prací ve Vídni byla mříž přenechána městu, které ji umístilo na Velké náměstí, kde se nachází dodnes. Přestože se o obnovu studny zasazuje nezávislý náměstek primátorky Adam Záruba, město se rozhodlo nepodporovat její ochranu jako památky, což se může ukázat jako problém pro získání státní dotace na její opravu.
Návrh na prohlášení studny za kulturní památku vzešel z pracovní skupiny, která se zabývá regenerací městských památkových rezervací. Podle Záruby, pokud by studna byla prohlášena za památku, mohlo by to znamenat komplikace při plánování rekonstrukce Velkého náměstí, která již byla dlouho plánována. Sám Záruba vyjádřil přesvědčení, že obavy radních ohledně komplikací jsou liché. „Jediný problém, který tomu brání, je, že to není kulturní památka,“ dodal. Radní však návrh neschválili, a to především z důvodů obav, že status kulturní památky by mohl zkomplikovat již plánovanou rekonstrukci náměstí.
Obavy z rekonstrukce a památkové ochrany
Radní města se obávají, že pokud by studna získala status kulturní památky, mohlo by to zkomplikovat její případnou rekonstrukci. Náměstek primátorky Lukáš Řádek z TOP 09, který se zdržel hlasování, vysvětlil, že rekonstrukce počítá s mírným posunem studny a s jejím vybavením nerezovou vanou. Tím pádem by prohlášení studny za památku nemuselo být praktické, protože město by se muselo rozhodnout, zda chce mít studnu jako památku, nebo funkční studnu s vodou. Podle Řádka je třeba si vybrat, protože status kulturní památky by mohl omezit možnosti rekonstrukce a úprav, které by studnu mohly oživit.
Na druhé straně Záruba argumentuje, že prohlášení studny za kulturní památku by mělo být respektováno a že památka by měla být obnovena v podobě, v jaké byla vytvořena, bez obav z komplikací. Odborníci na památkovou péči, včetně ředitele josefovského pracoviště Národního památkového ústavu Jiřího Balského, se domnívají, že studna má velký potenciál pro prohlášení za kulturní památku. Balský nevěří, že by památková ochrana studny měla zkomplikovat plánování a realizaci obnovy Velkého náměstí. Podle něj je důležité podívat se na umělecko-řemeslnou hodnotu studny a její příběh, který by měl být součástí jejího zachování.
Budoucnost secesní studny a plánování rekonstrukce
Otázka, zda může památkově chráněná studna po obnově vůbec protékat vodou, zůstává otevřená. Tento aspekt je důležitý pro budoucnost studny, která je součástí historického centra Hradce Králové. V současnosti se ukazuje, že město se snaží najít rovnováhu mezi zachováním historických prvků a potřebou modernizace a funkčnosti veřejných prostor. V této souvislosti je důležité, aby se vedení města a odborníci na památkovou péči dohodli na společném postupu, který by umožnil jak zachování historických hodnot, tak realizaci plánovaných projektů. Je zřejmé, že otázky týkající se památkové ochrany, rekonstrukce a funkčnosti studny jsou složité a vyžadují pečlivé zvážení všech aspektů, aby se zajistilo, že historické dědictví města bude chráněno pro budoucí generace.